Loupak.cz - Vtipy

Karkulka se ptá bábiny: „Babičko, proč máte tak velký nos?”
„Spletla jsem si heroin s kypřícím práškem,” přiznává barvoslepá stařenka.

Telefon: „Slyšíme se?”
„Asi ano, když se mě ptáte...”

Starý rybář vytáhl zlatou rybku a ta se mu zařekla, že pokud ji nechá naživu, splní mu jakákoliv tři přání.
„A opravdu jakákoliv?” ujišťuje se rybář.
„Co vás napadne,” odvětí rybka.
Děda se zamyslí a pak povídá: „Tak já bych teda chtěl blonďatou brunetku s černými vlasy!”

Do populárního zeměpisného a cestopisného měsíčníku přišel dopis od čtenáře, ve kterém stálo: „Reklamy ve Vašem časopise už překročily míru únosnosti. Takže sbohem, Lidé a Země.”
Šéfredaktorka časopisu odpověděla: „Šťastnou cestu na Měsíc!”

Byl jeden farář a ten šel do Říma, tam objevil spoďáry a hned si je koupil. A koupil také další pro ostatní bratry. Cestou ho však spoďáry začaly tlačit, a tak si je sundal.
Když se vrátil, potkal jeptišku a ta se ho zeptala: „Co jste v tom Římě objevil?”
On si nadzvedl šaty a říká: „Tohle, a dalších dvacet mám v kufru.”

Přijde farář do hospody a kárá Vildu Vyskoče, proč nechodí do kostela.
„Ale pane faráři,” namítne štamgast, „proč sedět v kostele a myslet na pivo? Radši sedím v hospodě a myslím na Boha!”

Vůz vezoucí mladý pár, opilý láskou a štěstím, že bude následující den oddán, se srazí s náklaďákem a snoubenci tragicky zahynou. Hned při vstupu na nebesa uplatňují svoji hořkou stížnost na osud a hledají možnost být oddáni alespoň na nebesích.
Neslýcháno, ozývá se odevšad. Avšak Nejvyšší je slitovný a zalitoval onoho unáhleného nápadu s náklaďákem. Slíbil tedy nápravu. Věděl, že to nebude snadné, a tak stanovil páru zkušební dobu pěti let, a budou-li chtít být pak stále ještě oddáni, ať za ním přijdou. Tak se také stalo. Nicméně Nejvyšší zcela nečekaně a bez vysvětlování prodloužil lhůtu o dalších pět let. Když však poté přišli, že chtějí být oddáni, byla vystrojena velká veselice a jejich přání bylo splněno.
Jenže - věčnost je věčnost. Začalo to mezi nimi skřípat a nebeskému sňatku to vůbec nedělalo dobrou pověst. Tak nebylo divu, že jednoho dne předstoupili před Nejvyššího s žádostí o rozvod. Ten se však zachmuřil. Zamračil se tak, že to začalo vypadat zase na potopu.
Hlas hromu jim pak vyjevil hnutí mysli Nejvyššího: „Rozvod! Šílenství! Když jste chtěli být oddáni, čekal jsem deset let, než se tu objeví nějaký duchovní! Máte vůbec představu, jak dlouho budeme čekat na právníka?”

První školní den si vyžádal první školní oběť - kantora, který nechtěl pustit žáky po druhé hodině domů.

Proč ten nadějný zpěvák skončil se svou kariérou již v mladických letech?
Protože dospíval.

Novinářská kachna znovu řádila. Podezřelý z braní úplatků byl vytracením mezerky nařčen, že je zbraní úplatků.